Responzivní design menu
Responzivní design menu
FUSING - základní návod:
Veškerý matreriál k této technice můžete zakoupit v našem e-shopu www.tvoreni.top
Fusing - neboli spékané sklo je krásná technika, ke které nám bude stačit menší keramická pec. Můžeme požádat majitele nejbližší keramické dílny, aby nám věnoval občas jeden výpal.
Do této pece budeme potřebovat pálící podložku. Koupíme si ji sami a opatříme nástřikem separačního materiálu - "Separační spray s keramickým práškem - 400 ml". Sprej je sice drahý, ale po mých zkušenostech s ostatními levnějšími separačními materiály naprosto nejlepší. Podložku nastříkáte jen jednou a potom již jen opravujete. Tekutina se po prvním výpalu změní na jemný prášek, který před dalšími výpaly roztíráte prsty do míst, kde ubývá. Roztírejte zásadně jemně holými prsty a přebytek lehce sfoukněte. Při použití látek, ubrousků, štětců a pod, se prášek smaže. První nástřik provádějte (po dobrém promíchání spreje) z dálky cca 30 cm rovnoměrně po celé ploše tak, aby byla po zaschnutí bílá. Vrstva nemusí být nijak silná, naopak, pokud by byla silná, nerovnoměrně by se odlepovala s výrobky a nakonec by byla hrbatá. Pokud po výpalu v některých místech hodně prosvítá podklad, můžete lehce přistříknout, ale tato investice je již naprosto minimální. V podstatě Vám tak původní nástřik vydrží na desítky výpalů. Různé separační prášky, fázové papíry a pod., způsobují hrbatý povrch, musí se často vyměňovat a způsobují další zbytečné potíže.
Separační sprej má také výhodu, že rub výrobku je velmi hladký. Někdy se ale může stát, že na něm trocha prášku zůstane a nejde umýt. Vznikne tak lehce mléčná mapa. Tu ale snadno odstraníme vetřením trochy oleje (např. na jízdní kola) ubrouskem do rubové části, čímž se mapa ztratí a získáme velmi hladký a čirý povrch (ukážeme si v dalších návodech).
Zde je ještě vhodné připomenout, že pokud nechceme hladký podklad, můžeme na podkladní desku nasypat rovnoměrně křemičitý písek nebo vápennou drť různých frakcí (možno najít ZDE). Písek se ke sklu nepřilepí a vytvoří hrubší nebo jemnější rastr, dle použité frakce.
Pec a pálící podložku máme připravenou a můžeme přistoupit ke sklu a jeho přípravě. Fusingová skla se vyrábějí v různých továrnách a mají rozdílnou tepelnou roztažnost - tzv. COE. Nejčastější jsou COE 85, 90, 96 a 104. Pokud bychom spékali skla s různým COE, při tuhnutí by popraskala.
Fusingové sklo Coe 85. Pálení v keramické peci - teplota výpalu okolo 750°C náběh rovnoměrně 280°C, výdrž asi 5 min.,volné chládnutí. Je podobné tabulovému sklu do oken (někdy se nazývá Float). Proto se tato skla mohou spékat společně, nicméně vznikají zde některé obtíže. Jednak - sklo Float je "tvrdší", proto se méně roztéká než sklo COE 85 fusingové. Má tedy po společném výpalu vždy ostřejší hrany. Většinou ho tedy používáme pro podklad. Druhá potíž je v tom, že COE jsou sice podobná, ale ne úplně stejná, proto na podklad dáváme ozdoby z fusingového skla řidčeji. Pokud bychom ho naskládali hodně, případně ještě v několika vrstvách, mohlo by se stát, že vše ve výsledku praskne. V takovém případě vytváříme obraz zvlášť bez podkladu a k němu pak podklad přilepíme dodatečně - ukážeme si v dalších návodech. U tohoto COE je nutno podotknout, že většina barevných lahví od vína, piva apod, mají COE stejné jako tabulové sklo, proto ho používáme jako levnější náhradu fusingového skla. Rovněž uvidíme v dalších návodech.
Ostatní skla - COE 90, 96 a 104 nelze kombinovat s žádným levnějším sklem. Pouze sklo COE 104 je podobé se sklem, z něhož se vyrábí korálky. V naší nabídce najdete spoustu barevných drtí, které jsou "odpadem" při výrobě korálků, tudíž je můžete spékat dohromady. My tedy v dalších návodech budeme používat pouze sklo COE 85 a 104. Coe 90 a 96 se ale rovněž běžně používá.
Jak řezat a zpracovávat sklo si nyní podrobněji popisovat nebudeme. Je uvedeno na těchto stránkách v návodu "Řezání a broušení skla". Jen si připomeneme, že mazání řezného kolečka před každým řezem je naprostou nutností. Za řezem musíme vidět mokrou stopu. Jedině tak je proveden správně a snadno se nám v řezu odlomí. Na rozdíl od sklenářů řežeme od spoda nahoru, abychom viděli předkreslenou čáru. Můžeme tak řezat i dlouhé a tenké lístky - např. trávy, stopky a pod.. Po řezání nám vzniknou určité "zuby", které srazíme bruskou na sklo např. značky Krystal.
Mým nejoblíbenějším řezákem je ergonomický řezák FAP - viz ZDE.
Nyní si již můžeme popsat jednotlivé techniky fusingu. Nejčastější je spečení obrazu s podkladem - viz první obrázek s konvalinkami.
Pro nás začátečníky ovšem začneme s druhou možností, spečení obrazu samostatně a následné nalepení na podložku - viz druhý obrázek s vlčím mákem. Výhodou je, že ji můžeme můžeme dělat "s odřenýma ušima" i v pícce HOT POT. Velkou výhodou této techniky je, že můžeme používat skla z různých COE, tedy i odpadní sklo z lahví a pod. Jako podložku jsme zde využili podšálek pod svíčky ZDE. (Můžete si ho vyrobit sami, nicméně je to docela složité. Přesto návod uvádíme na konci tohoto návodu.) Jako podklad ale můžeme využít i sklo profilované od sklenáře - např. Kůra, Delta, Činčila a pod. Musíme ale nechat srazit hrany, abychom se o sklo nepořezali, nebo si je zabrousíme sami pomocí Diaflexu - viz ZDE.
Nejprve si rozkreslíme jednotlivé dílky a očíslujeme. V případě průhledného skla překreslíme na sklo, v případě opálového nejprve obraz okopírujeme na kopírce, lísty vystřihneme a obkreslíme na sklo. Vyřežeme ze skla, případné zuby zabrousíme bruskou Krystal a vypálíme. Podrobněji si o této technice napíšeme v dalším návodu - Fising - rákos a orobinec.
Dopředu si můžeme vypálit různé doplňky - stopky, lístky, kuličky a pod.
Lístky ke květům, mřížky a pod. ale můžete řezat podle šablon, viz např. zde:
A nyní - slíbený návod, jak vytvořit skleněnou podložku s vlastním rastrem. Zde nastíním jen hrubý postup, neboť jde o složitjší a zdlouhavější technologii. Nejprve si musíme sehnat rastr z nějakého materiálu (koženka, profilivaný papír a pod.) a na něj vytvoříme formu ze silikonu. Ohradíme ohrádkami a nalijeme dvousložkový RTV silikon do vrstvy cca 0,5 cm. Pokud chceme pozitivní povrch výsledného skla (stejné jako původní rastr), musíme silikon po zatuhnutí natřít parafínovým separátorem a vyrobit ještě jednu vrstvu silikonu zrcadlově obrácenou. Následně uděláme kolem silikonu opět ohrádku a zalijeme žárobetonem do vrstvy cca 1 cm. Ten necháme 24 hodin zatuhnout a vypálíme v peci náběhem 100°C za hodinu do teploty cca 800°C. Pokud byste měli větší zájem vyzkoušet tuto metodu, pište na mail svicky@svicky.net. Poradíme Vám jak žárobeton sehnat a jak s ním pracovat.
Tvorba webových stránek – AiVision, s.r.o. | Redakční systém AiPublisher